Zápalka hoří jen tehdy, když má v pořádku hlavu.
Pochodeň je svíčka, které hoří celý vršek.
Náš tlakoměr nesnese tlak. Když jsem si na něj klekl, praskl.
Paprsek dopadající na zrcadlo prochází ohništěm.
Hmota je nezničitelná, ale všechno se dá rozbít.
Známe teploměry: lékařský, okenní a ... pokojný.
Mikroskop nám zvětší věci tak, že nám neuteče ani nemocný bacil.
Seismograf je přístroj na třesení.
Ze zapálené svíčky vyskočí jiskra a nastane výbuch.
Jeden kůň je síla, kterou zvedneme za sekundu koně do výšky jednoho metru.
Optika je taková ... brýle.
Průhledná hmota je sklo, plexisklo a plot.
Svíčka se teplem rozpadne na vosk a tkaničku.
Osa stolu prochází pod nohama.
U radioaktivity se štěpí jádra z ořechů...
Vývěva je, když tam dáme myš a ona chcípne.
Když je akorát, teploměr ukazuje na bod označený nulou.
Teploměr stoupá buď teplem nebo když na něj dýcháme.
Meteorologie je věda, která se zabývá lapáním meteoritů.
Hlavní vlastností vody je její mokrost.
Teplem se předměty roztahují a chladem smršťují. Např. když je teplo, člověk se natáhne v chládku. Když je zima, tak se krčí u kamen.
Teplem se předměty roztahují a chladem smršťují. Příkladem jsou letní a zimní prázdniny.
Barometr je důmyslný přístroj na parní pohon. Když praskne kotel, tak nám to ohlásí. Ukáže to pomocí ručičky, která vystoupí až na bod mrazu.
Uhlí dělíme na popel a kouř.
Světlo se šíří přímočaře a pořád.
Perpetuum mobile se sestrojuje tak, že o tom právě přemýšlím.
Poloha tělesa je stabilní, labilní a debilní.
Příklad průhledného tělesa je zámek s klíčovou dírkou.
Rychlost stoupá se čtvercem krychle.
Ještě nikomu se nepodařilo sestrojit perpetuum debile.
Matematika - královna věd
Matematika je nejdůležitější věda, protože v ní počítají jen čísla. Dělíme ji na Algenu, geometrii a množiny.
Nula je nejmenší kulaté číslo.
Kilometr má tisíc gramů, telegram sto gramů.
Jedna třetina z jedné šestiny je myslím moc málo.
Tuha je deset metráků v kilech.
Gram je tak malá váha, že ji stěží udržíme dvěma prsty.
Při násobení násobíme dělence dělitelem a vznikne nám násobek podílu.
Jednotka duté míry je jeden hrnec.
Metr má sto centimetrů a značí se písmenem m nebo roztaženýma rukama.
Metr je vzdálenost dvou rysek, které jsou uloženy v Sevres u Paříže.
Nekonečno je třeba od nás k babičce nebo tetě na Šumavu.
Mince jsou číslice, které zvoní.
Gram je malá váha. Váží se jím nic a podobně.
Jedna polovina z pěti je dvě a druhá tři.
Geometrie - to je ono!
Úhly rozeznáváme hnědé, černé, antracitové a koks.
Lichoběžník je čtverec, který má všechny strany jinak dlouhé.
Rovina je nekonečné množství placatých bodů.
Rozeznáváme úhly ostré, tupé, pravé a levé.
Abychom mohli sestrojit pravoúhlý trojúhelník, potřebujeme tři prvky: pravítko, kružítko a křídu.
Čtverec má všechny rohy špičaté a popsané velkými písmeny. Úhlopříčky ve čtverci jsou na sebe pravé.
Zjistil jsem, že můj čtverec nemá všechny strany stejně dlouhé.
Kužel poznáme podle toho, že má kuželovitý tvar se špičkou.
Válec má tvar nafouklého obdélníku.
Vajíčko má tvar kruhu, který spadl.
Plocha je rozměr, na který si můžeme i lehnout.
Objem je koule. Koule je taková veliká tečka, která se dá kutálet.
Koule je geometrické těleso, které nevlastní žádnou špičatost. Má všechny úhly zahnuté dovnitř aby nepřečnívaly.
Přímka je čára, která se rovně táhne. Na táhnutí používáme pravítko.
Krátké tyčky sečteme kouskem drátu.
Kružnice se od křivky liší, protože má formu.
Kružnice je geometrické místo bodů, které mají stejnou vzdálenost od středověku.
Kružnice vznikne tím, když někam zapíchneme kružítko.
Pozorovatel svírá úhel se souřadnicí.
Základní znalosti o elektřině:
Na Měsíci nemůžeme poslouchat rádio, protože tam není uzemění.
V energetické špičce má elektřina menší sílu, protože má také menší tlak.
Dráty jsou kolem silnice proto, aby si vlaštovky měly na co sednout.
Na většině křižovatek svítí místo strážníků semafory.
Třífázový proud jsou tři vodiče. Jedním leze napětí, druhým proud a třetím kosínus.
Když ještě neexistovala elektřina, museli si lidi svítit u televize petrolejkou.
Dívajíce se při zavřených očích, vidíme plamen žárovky.
Termostat je lednička, ve které se vyrábí teplo.
Elektřina pohání různé stroje. Když se jí dotkneme, tak i nás. Jakmile je někdo zasažen elektrickým proudem, musí se ihned vytáhnout ze zásuvky.
Pomocí vody získáme energii světelnou v elektrárnách a když umyjeme okna.
Dva dráty pólu spojuje gumový drát.
Elektřina se vzbuzuje třením. O tom se můžeme přesvědčit tím, když potmě hladíme nějakou známou kočku proti srsti.
Elektrický proud má takovou vlastnost, že když se někoho dotkne, tak ho zabije nebo aspoň kopne.
Jednotka elektrického náboje je Kolumbus (Coulomb)
Lampu jsme nezhasli, protože by nebylo vidět na spánek.
Úplné zatmění bylo způsobeno pojistkami.
Postavíme-li tři prsty levé ruky vzájemně kolmo tak, aby ukazovák byl ve směru indukce, ukazuje prostřední prst na palec.
Lepší odladění frekvenčně blízkých stanic se nazývá senilita (selektivita)
Když vložíme do nádoby s vodou dva kovové elektrolity, připojíme je přes žárovku k síti.
Když chytnu dva drátky a nic necítím, tak to znamená, že vysoké napětí je v těch druhých.
Na přijímač je zabudován impotenciometr (potenciometr)
Špatná pojistka je špatná proto, že má krátké spojení a umožňuje ránu.
Elektrický proud může být velmi nebezpečný, hlavně, když z ničeho nic zhasne.
Voda je dobrý vodič elektřiny, ale musí být horká.
Koňskou sílu získáme elektřinou a bičem.
Zeměpisné základy:
Světové strany určujeme podle kompasu, hodinek a husté trávy u pařezu.
Jih určíme, když narafičíme hodinky, podíváme se na Slunce a otočíme se o úhel.
Azimut je přístroj na měření severu.
Čtyři světové strany jsou tři: Sever a jih.
Magnetická inklinace je vodorovná přímka, nad kterou jsou na provázku zavěšeny póly.
Rovina je kopec, který je rovný.
Rovník je pomůcka na kreslení rovných čar.
Kompas se skládá z krabičky, střelky a severního směru.
Zemská osa je myšlená čára, která není, protože je.
Světové strany se poznají podle slunce tak, že na severu je Polárka a na jihu mraveniště.
Zemský povrch je šikmý, křivý, hrbolatý a místy rovný.
Rokle je, když se propadne kopec.
Tím, že sluneční paprsky dopadají na zem je teplo a vznikají teploměry.
Glóbus je zeměpis z umělé hmoty.
Poledník je čára, která jde od vrchu koule dolů.
Na glóbusu jsou rovnice a... a polednice.
Glóbus v naší třídě je nepřesný, protože je v něm méně vody než ve skutečnosti.
Svět kolem nás:
Zkažený vzduch se jmenuje bouře.
Černé mraky vznikají vypařováním špinavé vody.
Kroupy jsou déšť jako holubí vejce.
Rosa pochází ze vzduchu. Je-li vzduch moc mokrý, nemůže to už vydržet a pustí ji na zem.
Vítr před sebou a před bouřkou žene zvířený prach, pavučiny a vlaštovky, které snášejí při zemi mouchy.
Když má vzduch víc jak 37 stupňů Celsia, má horečku.
Voda je barvy průhledné a bezbarvé. Je to kapalina, zpravidla čirá, bez vůně a zápachu, která, používáme-li ji opatrně po kapkách, nemusí být lidskému životu ještě nebezpečná. Voda taje při 0 stupních a řve při bodu varu.
Parník se ve vodě udrží díky tomu, že jeho povrch je menší než povrch řeky.
Skafandr je přístroj, který si berou podvodníci, aby se neutopili.
Ponoříme-li teploměr do horké vody, rtuť stoupá, protože je jí dole moc horko.
Přístroj na vážení vody se jmenuje vodováha.
Vodu známe tvrdou, měkkou a obojetnou.
Z tekutin nejhůře zamrzá horký čaj.
Pramen je místo, kde pramení moře.
V rybníce se pěstuje voda na léto, když je sucho.
Nejobyčejnější produkt země je bláto.
Tajfun je, když tam potom u nic není.
Smog je vzduch viditelný pouhým okem.
Čtyři základní živly jsou: země, voda, vzduch a mýdlo.
Vnitřní zemské síly se projevují vulkanizací.
Několik geologických vrstev tvoří souloží, které je na sobě naskládáno.
Když se semelou hory, vzniknou hromady písku.
Skály ničí zvířátka s kopýtky jako třeba kamzíci a turisté.
Prameny potoků vznikají shora dolů.
V minulosti byla voda řek tak čistá, že ji naši předkové pili i dobrovolně.
Řeka už teče korytem, které si vyhloubila šploucháním s přírodou.
Úrodná bažina vznikne z odvodněného močálu, který si tím velmi uleví.
U nás máme reliéf krajiny i na silnicích.
Vzhůru ke hvězdám!
Země je kulatá, protože se nazývá zeměkoule.
Osa zemská je ze železa.
Když se Země otáčí kolem Slunce je den, když kolem své osy, je noc.
Příliv vznikne, když se zeměkoule moc nakloní.
Při otáčení kolem své osy se řídíme poledníky.
Úplněk je ta tvář Měsíce, kdy vidíme rybí oko.
Měsíc je tak bledý proto, že je celou noc vzhůru.
Měsíc má tu vlastnost, že je k nám pořád obrácen předkem a zadek nevidíme.
Elektron krouží kolem atomového jádra Země i kolem Měsíce.
Meteorit je, když se někdo utrhne a lítá po obloze.
Hvězdy jsou obydlené, když se na nich každou noc svítí.
Slunce vrhá stín a na základě toho vznikly hodiny a sluneční budíky.
Zenit je Slunce jako nadhlavník v poledne. Jeho opakem je v noci při Měsíci podhlavník.
Zemská osa je matematická čára procházející středem Země a na obou koncích přečnívá.
Gravitace znamená, že všechna tělesa padají.
Na Měsíci nežijeme proto, protože bychom tam ztratili přitažlivost.
Veněra zjistila, že Venuše je celá otlučená od prachu.
Planeta se liší od hvězdy tím, že planeta je oblá a hvězda špičatá.
Na obloze září oběžnice a stolice.
Když padá hvězda, tak si přeji, aby na mě nespadla.
Autor: neznámý
